Doc. RNDr. Martin Kovár, Ph.D.

Věda a výzkum

Občas se setkávám s názorem, že vysokoškolský učitel  by se měl věnovat především výuce. O sobě občas čtu v nějakých studentských anketách, že jsem sice vědec, ale nemám prý představu o tom, co je schopen pochopit normální student. Měl bych se prý zavřít v laboratoři.

Kategoricky nesouhlasím se snahou nepustit vědce k výuce. Kategoricky nesouhlasím se zahlcením akademicko-vědeckých pracovníků výukou tak, aby se k vědě nedostali. Možná máme různé pedagogické schopnosti, ale na vysoké škole se mladý člověk vzdělává především sám. Učitel je pouze zprostředkovatelem informací. Celý vývoj našeho vysokoškolského systému směřuje k tomu, aby měl student co největší možnost volby v řízení svého studia. Svoboda ale jde ruku v ruce s odpovědností. Pokud odpovědnost chybí, výsledek nemůže být dobrý.

Jelikož vědec  jsem, snažím se, aby z mých přednášek na studenty ta věda dýchla. Věda musí být svobodná a musí se o ní vědět. O tom, jaká je. Nechci aby byla schovaná za svraštělým obočím přemýšlejícího člověka. Je to úžasné dobrodružství, skvělá zábava, ale taky bezesné noci a neuvěřitelná dřina. Jak velmi vzdálená skutečnosti je představa vědce, který se jednoho dne vzbudí, jde a něco objeví.

Hluboce však věřím ve schopnosti člověka a ve vědecko-technický rozvoj. To doposud platí, stále je tomu tak. Kromě toho však zde ještě donedávna stála věta : “Pokud jednou něco zachrání lidstvo ze všech jeho problémů, které má, bude to věda a technologický rozvoj.” Bohužel však v době, kdy lež je bezostyšně vydávána sdělovacími prostředky za pravdu, náslilí se stalo hlavním prostředkem řešení mezilidských a mezinárodních problémů a různé osobnosti vydávají svoji neznalost za přednost, musím svoji důvěru v přínos technologického pokroku současnému lidstvu korigovat. To teď, kdy možná stojí na prahu třetí světové války a sebezničení, potřebuje daleko víc jiné hodnoty, které bohužel věda ani technika přinést neumí: věrnost pravdě, odpovědnost za své konání a soucit s ostatními lidskými bytostmi.

...a jaká je ta moje věda?

Předmětem mého vědeckého zájmu je obecná a aplikovaná topologie. Obecná topologie je v současnosti velmi abstraktní matematická disciplína, která by si množstvím nevyřešených (a mnohdy nesmírně obtížných) otázek klidně vystačila sama. Na druhé straně má topologie mnoho styčných míst s jinými matematickýcmi a přírodovědnými disciplínami a tento kontakt může být pro obě strany velmi užitečný a inspirativní.

Jmenujme aspoň některé oblasti vědy, které mají s aplikovanou topologií něco společného: matematická a funkcionální analýza, teorie grafů, geometrie, matematická logika,  teorie domainů -  teoretická computer science, digitální topologie - rozlišování a reprezentace obrazu, ale i  počítačová grafika, teorie uzlů - výzkum v oblasti DNA, fyzika - teorie kvantové gravitace a kvantová geometrie. Existují dokonce i seriózní pokusy aplikovat topologii také ve společenských vědách, např. v sociologii.

Vědec se navenek obvykle prezentuje svými publikacemi, vystoupeními na vědeckých konferencích a sympóziích, zvanými přednáškami i mimo konferenční prostředí a svými výzkumnými projekty - granty a vědeckými záměry, na nichž participuje. Souhrn mých odborných aktivit lze najít v mém odborném životopise.

 

[Titulní strana] [Výuka] [Výzkum] [Publikace] [Konference] [Granty] [Ph.D. studium] [TPFC  Group] [Životopis] [Topologie] [Kontakt]